Co chybí Tomáši Berdychovi na cestě k největším úspěchům?

Rodák z Valašského Meziříčí Tomáš Berdych (* 1985 / CZE) patří bezpochyby k nejdominantnějším tenistům světa za posledních více než 10 let. Na jeho výsledky, které zahrnují mimo jiné 12 titulů z turnajů ATP a 2 vítězné Davis Cupy a které ho drží již téměř šest let nepřetržitě v ATP TOP 10 stejně tak jako na kumulativní turnajové prize-money v hodnotě více než 24 milionů dolarů za jeho dosavadní kariéru, je třeba nahlížet jako na nádherný úspěch.

Na druhou stranu, největší tituly na grandslamových turnajích zůstávají Berdychovi i nadále vzdáleny, dosud zaznamenal pouze jednu jedinou finálovou účast na úrovni Grand Slamu (Wimbledon 2010). Podobné je to s tituly z Masters turnajů (ATP 1000), kdy Berdych vyhrál dosud pouze jediný, a to v Paříži v roce 2005. Také celkový počet 12 ATP titulů za jeho celou dosavadní kariéru může být považován za dost nízké číslo pro hráče Berdychova potenciálu.

Z mého pohledu, nižší stupeň naplnění modu TENIS 3.0 u mnoha Berdychových úderů je hlavním důvodem, proč ty největší tituly zůstaly od něj vzdáleny, nebo jinými slovy, hráči, kteří jsou ještě více dominantní a více vítězí než Berdych, mají ve většině svých úderů o něco vyšší stupeň realizace TENISu 3.0. Jak již jsem zmínil na jiných místech, klíčovým principem TENISu 3.0 je míra dominance energie celého těla v úderech. Při úderech TENISu 3.0 je energie těla dominantní jak při vedení rakety proti míči a proti zamýšlenému cíli tak i při kontrole pozice rakety v prostoru krátce po úderu. Akce paže pak musí být více méně vnímána hlavně jen jako role moderátora hrajího roli zejména v závěrečném třetím regulačním stupni úderů (mimo některé údery v nouzi a trikové údery, které paže může z velké části dominovat), aniž by příliš významně přispívala svými svaly k tvorbě úderové energie a také bez výrazného rušivého účinku v procesu předávání energie těla na raketu.

Typickým referenčním bodem znázorňující dominanci energie těla u úderů je vzdálenost lokte od těžiště hráče (v oblasti boků), v průběhu a po zásahu míče. Obecně platí, že čím dříve se loket ohýbá a čím blíže zůstane u těla, tím nižší je stupeň realizace modu “TENISu 3.0”.

Na připojených obrázcích z Berdychova tréninku během US.Open 2014 lze dobře vidět, jak často ohýbá loket velmi brzo po zásahu míče a jak jen velmi omezené množství energie z těla občas investuje do svých forhendů.

Tato skutečnost může vést na jedné straně k trochu omezené síle úderů, což asi není tak jasně vnímáno jako problém u mohutného Berdycha, ale na druhé straně, a o to možná ještě mnohem výrazněji, se projevuje na nižší úrovni kontroly úderů (menší přesnosti), a to především pod tlakem.

Je jistě poměrně obtížné provést větší technická zlepšení v Berdychově věku, ale při uplatnění základních a velmi logických tenisově specifických neuro-muskulárních referenčních bodů z kódu TENISu 3.0 („TENNIS 3.0 CODE”) v rámci optimální aplikace “3 stupňové regulace tenisového úderu“ (“3 Step Tennis Stroke Regulation”) by Berdych mohl mít v mých očích stále určitý solidní potenciál pro zlepšení efektivity a snižení chybovosti své hry a to především na forhendu. Též u podání snižuje absence určitých detailů Berdychovu ůčinnost tohoto úderu. Obšírnější dokumentace a vysvětlení jsou k dispozici na vyžádání – drmgb11(at)gmail.com

Aktualizace: V letošním (2016) wimbledonském semifinále udělal Berdych, když prohrál s Andy Murrayem 3/6, 3/6, 3/6  – 30 nevynucených chyb (velkou část z forhandu) a většinu z nich zejména v kritických situacích. Murray na druhé straně udělal pouze 9 nevynucených chyb.

Tomáš Berdych (*85 / CZE) – Forhend v tréninku – bod kontaktu – pozice pravé kyčle a pravého ramene stejně tak jako mírné vychýlení těla z osy a z optimalní rovnováhy ukazují, že vliv energie těla na tento úder je jen velmi omezen – 2014 US.Open – NYC / USA

Tomáš Berdych (* 85 / CZE) – Forhend v tréninku – Protažení – Energie z těla má jen velmi omezený účinek na úder – 2014 US.Open – NYC / USA

Tomáš Berdych (* 85 / CZE) – Forhend v tréninku – Protažení s velmi brzkým ohnutím lokte a velmi omezeným působením energie těla na úder, jelikož akce paže narušuje optimální zapojení těla do úderu – 2014 US.Open – NYC / USA

Copyright 2014 (photos), 2016 (text) Dr. Martin G. Baroch