Petra Kvitová-zlepšení forhendu na vyšší 3.0 standard

182 centimetrů vysoká, levoruká česká tenisová hvězda, bývalá druhá nejlepší hráčka na světě Petra Kvitová (* 1990 / CZE), dvojnásobná Wimbledonská vítězka ve dvouhře (2011 a 2014) a 5-násobná vítězka Fed Cupu jak se zdá, se vrací po tragickém úrazu (poranění ruky nožem) při vloupání ve svém domě v Prostějově koncem roku 2016, opět do vynikající formy.

Během své nedávné vítězné série Ladies ‘Trophy v Sankt Petersburgu (RUS) 2018, kde získala svoje 21. kariérní turnajové vítězství, se Petra občas zdála být téměř neporazitelná.Poté pokračovala ve špičkovém výkonu ve svých dvou vítězných singlových zápasech FedCupu v domácím zápase proti Švýcarsku v Praze, a stejně tak i během Premier 5 Qatar Open v Dohá, kde získala svůj 22. titul. V průběhu těchto akcí, které jí přinesly 13 po sobě jdoucích vítězství, kromě silného podání a tradičně velmi dobrého bekhendu, Petra ukázala docela výrazné zlepšení na forhendu, který byl vždy více méně jejím problematickým úderem po celou její kariéru na okruhu.

V uplynulých letech přinesl forhend Petře dost vítězných úderů, ale často také docela citelné množství chyb, protože některé principy „Forhendu 3.0“ v její hře často chyběly. To byla také příčina, proč jsem opakovaně kritizoval její forhend na stránce cpta-tennis.org v minulosti a proč jsem se zmínil o některých možných zlepšeních také okolí Petry, a to především od závěru sezóny 2015.

Může to být jen čistě náhoda, ale především po 1. semináři ČATT – “TENNIS 3.0 – budoucnost hry” v Praze (CZE) na podzim 2017 začala Petra ještě lépe začleňovat některé z tam představených a vysvětlovaných prvků „Tennis 3.0 Code”do forhendu a do forhendového riternu v závěru roku 2017.

Proces zlepšování byl podle mého osobního názoru v Petřiných zápasech už velmi patrný během “Tenisové extraligy” na konci prosince 2017. V uplynulých letech se tato událost stala příležitostí jak doladit špičkové české hráče po mimosezónní přípravě a před restartováním okruhu v Austrálii a Asii. Hlavní rozdíl, z mého pohledu, spočívá nyní často v delším pohybu lokte od těla ve směru na cíl, což umožňuje výraznější vložení tělesné energie do úderu (a také rychlost rakety a stabilizaci pozice rakety v prostoru) nebo lépe řečeno, je znamením, že se tento proces udál.

Forhend Petry Kvitové je jednou z dobrých příležitostí, jak si vysvětlit typické, technické kompromisy pod tlakem soutěžního tenisu. Po dlouhou dobu se hlavní pozornost velké části trenérského světa zaměřovala na detaily v technice, a to detaily v podobě nápřahu nebo postavení atd., nebo případně na vysokou rychlost hlavy rakety, bez ohledu na její zdroje. Z mého osobního hlediska je to, na čem opravdu záleží, především pod tlakem, schopnost hráče vynakládat energii těla do úderu během zásahu tak účinně a kontrolovaně, jak je to jen možné. A jak úspěšné to bylo, můžeme nejlépe říct, pokud pozorujeme (vedle výsledku úderu) některé klíčové referenční body úderu a jejich interakce ve smyslu kódu „Tenisu 3.0“, během a krátce po zásahu. Kombinace pozice kyčle, ramene, lokte a rakety v okamžiku zásahu a krátce po něm (protažení 1) je to, na čem opravdu záleží a je to také nejlepší ukazatel kvality příslušného úderu. Řekněme, že to neznamená, že přípravné segmenty úderů (forma a detaily nápřahu, postavení atd.) by nebyly důležité, ale za prvé se mohou trochu individuálně lišit a za druhé pod časovým tlakem mohou být obrovské situační rozdíly (založené na situačních přizpůsobeních) v téměř všech částech úderů (nápřah, postavení a dokonce i držení rakety) až po zásah.

Nejlepší hráči pak chápou, že musí být provedeny určité kompromisy, aby bylo dosaženo stabilního úderového postavení před tělem, a to tak, že energie udělovaná míči během zásahu, je to, na čem skutečně záleží. Dalším aspektem, který přichází do rovnice, je úsilí udržet si spíše ofenzivní úderovou pozici ve vztahu k základní čáře. To také znamená, že je velmi důležité zaměřit se během celého vývoje hráčů na formu úderu ve jejich přípravných částech. Nicméně, toto zaměření by nemělo být samoúčelné, ale daleko více orientované na výsledek. Tedy na úderovou pozici na kurtu, na zásah míče před tělem, na zdroje energie pohybující se rakety a na dobrou kontrolu (regulaci) rakety. A to jsou aspekty, na nichž nejvíce záleží.

Přestože se jedná o princip “3-krokové regulace tenisového úderu”, který je velmi typický pro nejlepší hráče, a to v mnoha případech určitou měrou podvědomě, je upřena první pozornost (= 1. stupeň regulace) těchto špičkových hráčů na vytvoření dostatečného prostoru za účelem dosažení hlavního cíle – za pomoci rotační tělesné energie (= spotřebování energie vytvořené v průběhu akumulující /“loading“/ části úderu) volný pohyb lokte a rakety co nejdále od těžiště těla proti cíli (= 2. stupeň regulace), kdykoli je to možné. Hráči, kteří nemají v tomto systému tento prvek pevně zakořeněný, a kteří byli ve výuce vedeni špatně koncipovanou filozofií, že „rychlost rakety je vše“, potom mají tendenci částečně zanedbávat první regulaci, protože se od přípravné fáze úderu soustředí na vývoj rychlosti hlavy rakety především akcí lokte ev. předloktí (ohnutí), což je zcela odlišný způsob 2. regulace (zaměřené na ohýbání lokte namísto zaměření se na pozici lokte v prostoru). Takovýto přístup výrazně omezuje množství tělesné energie přivedené na raketu a omezuje také optimální kontrolu rakety (úderu) prostřednictvím jemných, automatických korekcí a propriocepcí (hluboká citlivost) (= 3. regulace = moderování), což je obtížné dosáhnout na vysoké úrovni, kdy jsou svaly předloktí výrazně zapojeny do ohýbací aktivity.

K dosažení úderu ve standardu „TENNIS 3.0“ by vynakládaná energie měla být dominantní silou, pohybující a stabilizující raketu během zásahu míče. Ovlivňování tohoto procesu ohýbáním lokte by pak mělo být minimální nebo žádné. To ale také záleží na tom, jak vysoký tlak vyvíjí soupeř.

Různí hráči ve světovém žebříčku mají i různý stupeň naplnění „TENNISu 3.0“ od úderu k úderu, které je založeno na okolnostech, zejména tlaku soupeře, ale také na předem vytvořené představě ideálního úderu ve své mysli. Obecně platí, že čím vyšší je míra naplnění „Tennis 3.0 „ (= více dominance energie těla a menší tendence k ohýbání lokte), tím lepší je úder (kromě některých trikových úderů a úderů v extrémních situacích). Lepší hráči pak mají tendenci mít vyšší stupeň naplnění „TENNISu 3.0“ ve vyšším procentu úderů v průběhu zápasu. A ti vůbec nejlepší tenisoví hráči mají většinou lepší anticipaci, což vede k rychlejší práci nohou a výsledkem je i lepší 1. regulace (tvorba prostoru), a to zase umožňuje optimální využití energie těla do úderu. Tento proces je také podporován “pevně zafixovanou”(podvědomě) představou ideálního úderu zahrnující využití energie těla do úderů. Naopak, hráči, kteří se naučili používat (vyvinuli si takový ideální obraz úderu ve své mysli) ohýbání lokte jako přijatelnou nebo dokonce žádoucí aktivitu, mají tendenci mít spíše nižší stupeň naplnění „TENNISu 3.0“ a nižší procento úderů, které lze považovat za TENNIS 3.0, především pod tlakem.

Níže srovnávám fotografie forhendu Petry Kvitové v průběhu let, abych tak dokumentoval pozitivní změny v dominanci energie těla v tomto jejím úderu, kde se zdá, že dosáhla v posledních týdnech relativně vyšší standard „TENNISu 3.0“. Není třeba dodávat, že zjevné zlepšení práce nohou a všeobecné kondice bylo jistě také pozitivním faktorem umožňujícím zlepšení na forhendu a vyšší spolehlivost forhendu, na druhé straně určitě Petra přidala na mentální a emoční stabilitě během svých nedávných zápasů.

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení (vnější noha se odráží od země) v tréninku – 1 obrázek z 1 – protažení 1 – z hlediska základních referenčních bodů “Tennis 3.0 Code” (parametrů) je patrné, že tomuto úderu více dominuje akce paže než zapojení těla do úderu – 2014 US.Open – New York / USA – August 2014

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v tréninku – 1 obrázek z 1 – závěr protažení 1 neboli pronace ve směru na cíl – typický úder s dominancí práce paže a limitovaným využitím energie těla do úderu – 2014 US.Open – New York / USA – August 2014

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v tréninku–1. obrázek ze 3– zásah- dobrá zraková kontrola prostoru zásahu – 2014 US.Open – New York / USA – August 2014

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v tréninku–2. obrázek ze 3 – závěr protažení 1 – tento úder má trochu lepší dominanci energie těla (=vyšší naplnění Forhendu 3.0) než údery uvedené výše – 2014 US.Open – New York / USA – August 2014

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v tréninku–3. obrázek ze 3 – protažení 2 = uvolnění, přesun do rovnováhy – 2014 US.Open – New York / USA – August 2014

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v zápase – 1. obrázek ze 4 – vytočení vzad a akumulace síly /loading/ – dobré fixování míče pomocí nedominantní (=pravé) ruky – 2016 US.Open – New York / USA – August 2016

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v zápase – 2. obrázek ze 4 – zrychlení proti míči – i přes téměř perfektní přípravu, Petra zaujímá užší postavení a tak redukuje možnosti rotace trupu a také silně limituje dominanci energie těla v tomto úderu – 2016 US.Open – New York / USA – August 2016

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v zápase – 3. obrázek ze 4 – protažení 1 – úderu dominuje více méně aktivita lokte – 2016 US.Open – New York / USA – August 2016

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend z otevřeného postavení v zápase – 4. obrázek ze 4– protažení 2 = uvolnění – energie těla nedominovala úderu a pozici rakety v prostoru – 2016 US.Open – New York / USA – August 2016

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 1. obrázek ze 6 – počátek vytočení a aktivace vnější (levé) nohy– Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 2. obrázek ze 6 – závěr nápřahu (vytočení vzad) – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 3. obrázek ze 6 – “loading” – perfektní fixování míče nedominantní (pravou) rukou – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 4. obrázek ze 6 – zrychlení proti míči /zásah – energie těla dominuje celé akci – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 5. obrázek ze 6 – protažení 1 – energie těla neustále dominuje pozici rakety – čelní pozice vnější (levé) kyčle je důležitým indikátorem – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 6. obrázek ze 6 – protažení 2 = uvolnění / přechod do rovnováhy – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 1. obrázek ze 4– počátek vytočení a mobilizace vnější (levé) nohy – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 2. obrázek ze 4 – zrychlení proti míči /zásah – energie těla dominuje celému dění – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 3. obrázek ze 4 – závěr protažení 1 = cílová pronace po dlouhé ose – úderu/ raketě dominuje dominuje rotační energie těla – “Posledních 20% ” v akci – velmi vysoký stupeň dosažení Forhendu 3.0 – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Forhend 3.o v zápase – 4. obrázek ze 4 – protažení 2 = uvolnění /přechod do rovnováhy – Finále extraligy – Říčany – Prosinec 2017

Vysoká míra naplnění „Tenisu 3.o“, jak je dokumentována výše, následně umožňuje splnit body, jak je znázorněno níže – tj. razantní první „Podání 3.0“ vede k slabšímu riternu soupeřky, Petra využívá tuto příležitost k agresivnímu nabíhanému „Forhendu 3.0“ a dokončí bod dobře kontrolovaným „ Bekhendovým volejem 3.0“ – všechny tři údery jsou ovládány energií těla (vysoký stupeň naplnění „Tenisu 3.0“) a taková situace dává Petře šanci na dokonalou „3-stupňovou regulaci úderů“.

Petra Kvitova (*1990 / CZE) – Bod při podání v zápase proti Karolíně Plíškové (CZE) – Finále extraligy – Oáza Říčany – Prosinec 2017

Tento článek pokrývá pouze některé aspekty forhendu Petry Kvitové a forhendu obecně! Další fotografie, informace o jejím forhendu a dalších, jejích úderech, stejně jako o úderech jiných hráčů jsou k dispozici na vyžádání na drmgb11 (at) gmail.com.

Některé významné detaily tohoto druhu, které jsou nezbytné pro špičkové tenisové výkony i pro trvale udržitelný tenisový trénink a vývoj obecně, jsou diskutovány také na seminářích “TENIS 3.0 – Tenis pro budoucnost”, který je na vyžádání k dispozici po celém světě – www.tennis30.com / www.tennis30.cz

Photos/video (August 2014 & August 2016 & December 2017) & text (February 2018) copyright by Dr. Martin G. Baroch. Any further publication of either any of the photos/video & and/or texts with the explicit written permission issued by the author/copyright owner only!!